A co když i Vy hýbete něčím vesmírem?
Žijeme. Jak umíme. Nebo jak si myslíme, že je to správně. Vyšší dívčí je, že žijeme tak, jak opravdu chceme a je nám jedno, jak je to podle okolí správně. Ale tam se dost lidí nikdy ani nedostane. A vadí to vůbec?
Někomu ano. A proto se pídí po dalších možnostech. A ti ostatní mají různá přesvědčení, milosrdné lži sami k sobě a snaží se to VYDRŽET. Ať už je to tak nebo tak, jedno vím jistě.
I Vy můžete pohnout vesmírem toho druhého. Roky žijete Váš život, chodíte do práce, staráte se o rodinu, venčíte psa, jaro střídá zimu a tak pořád dokola. Až jednou…
Někdo Vás potká po dlouhé době, nebo je to pravidelné setkání, ale jiná atmosféra. Možná za to mohou hvězdy, planety nebo blbě uvařené kafe. Já nevím. Řeknete něco nahlas v pravou chvíli a vesmír toho druhého se najednou pohne.
Ukáže se cesta.
Všechno do sebe zapadne.
KLIK.
A když sedíte na té druhé straně a slova padnou na úrodnou půdu a Vaše mysl udělá velký karambol a Vy najednou cítíte, že už víte, co máte udělat, je to neuvěřitelný pocit.
Nevíte možná ještě jak, ale víte, že už nechcete být tam,
kde jste léta čekali.
Čekárna už Vám je malá a je tam moc plno.
Poslouchám, co lidé říkají. Hledám pod povrchem. Stavím někdy nereálné příběhy, ve kterých je vždycky kus pravdy. Absurdní otázky, uvolněná atmosféra, humor a pocit bezpečí otvírají dveře čekáren.
Vážím si těch chvil, kdy se vesmíry ostatních lidí pohnou.
A nemusí to být velký třesk.
Stačí, když je to malé CUPI CUP.
Držím se v blízkosti těch, kteří hýbou mým vesmírem.
Mějte se krásně!
MaFa

Napsat komentář