Moje druhá půlka, moje dravost, moje temnota.
Všechno, co mě žene dopředu a někdy táhne dolů, to je ona.
🌟 Moje vlčice.

Každý ji máme.
Jen na nás záleží, čím ji krmíme.
Nejvíc se jí zamlouvá sebestřednost, chvála, vítězství
a pocit neporazitelnosti.
Vrčí, když se mluví o pokoře, vřelosti a laskavosti.
Naučila jsem se ji venčit tak, aby nám bylo dobře oběma.

O čem že je řeč?
🐺 O vnitřní síle, ambicích a egu.

Je naší součástí, o které se moc nemluví.
Nejde o to být bez ní.
Jde o to, kolik volnosti jí dáváte,
když jste na vrcholu.

Moc dobře víte, že ona Vás postrčila k akci.
Ona byla u toho, když jste šli do něčeho,
na co jste si dlouho netroufali.
A byla to právě ona, kdo Vás po prvním neúspěchu
zvedl a donutil jít dál.
Jen si dejte pozor, je vychytralá…

➡️ Z odvahy se může stát bezohlednost.
➡️ Z přílišného sebevědomí nadřazenost.
➡️ Z ambicí posedlost výkonem.
➡️ Ze samostatnosti neschopnost přijmout pomoc.
➡️ Ze síly potřeba mít kontrolu.
➡️ Z upřímnosti krutost.
➡️ Z přirozené autority mocenské chování a manýry.
➡️ Ze sebevědomých hranic egoismus.

Máte pocit, že Vám se to stát nemůže? 😉
Tak si jen dejte pozor, ať Vás ta Vaše vlčice nesežere.

CHRAMST.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *